ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?
Kultura

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Poslechněte si audio verzi článku
V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?
Nobelovy ceny v pěti oblastech lidské činnosti se udílejí každoročně již od roku 1901. Slavnostní předávání cen probíhá 10. prosince, tedy výroční den, kdy Alfred Nobel v roce 1896 zemřel. V roce 1895 ve své závěti určil celé své rozsáhlé jmění na vytvoření komitétu, jemuž přiřknul úkol udělovat pět cen. Zároveň byla vytvořena Nobelova nadace (Nobelstiftelsen), která s odkázanými penězi hospodaří. Slavnostní ceremoniál udílení Nobelových cen se koná ve stejný den ve Švédsku i v Norsku. Ve švédském Stockholmu se oceňují významné počiny v chemii, fyzice, lékařství a v literatuře, zatímco v norském Oslu se předává Nobelova cena za mír.
 

Nobelovy ceny pro Česko

Básník Jaroslav Seifert byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen šestkrát a v roce 1984 ji na sedmý pokus skutečně získal. Karel Čapek takové štěstí neměl, i když nominován byl také sedmkrát. Mohli ji mít i jiní: Jaroslav Vrchlický (navržený osmkrát), Josef Svatopluk Machar (1914 a 1915) Vladimír Holan, Milan Kundera, Arnošt Lustig nebo Marie von Ebner-Eschenbach, spisovatelka pocházející ze Zdislavic u Kroměříže. Na cenu nedosáhl ani pětkrát navržený Alois Jirásek nebo devětkrát navržený básník Otokar Březina, který o ni ovšem nestál a nechtěl, aby jeho jméno bylo s „takovými věcmi“ vůbec spojováno. Přesto je Nobelova cena dodnes nejprestižnějším literárním oceněním a mezi její držitele se řadí například Henryk Sienkiewicz (1905), Romain Rolland (1915), Thomas Mann (1929), William Faulkner (1949), Ernest Hemingway (1954), Alexandr Solženicyn (1970), Gabriel García Márquez (1982) nebo Bob Dylan (2016).
 

Pacifistka, lékařka a lékař

Z pozůstalosti švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela se od roku 1901 každoročně udělují ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti: fyzice, chemii, fyziologii nebo lékařství, za mír a již zmíněnou literaturu. S českými zeměmi jsou spojené osudy několika desítek osobností, které Nobelovu cenu obdržely, byť jejich mateřskou řečí často byla němčina. Patřila k nim například spisovatelka a radikální pacifistka Berta von Suttner (1843–1914), rodačka z Prahy, která v roce 1905 obdržela jako první žena Nobelovu cenu míru.

Také další Nobelova cena pro rodáky z českých zemí putovala do rukou ženy: roku 1947 byli za fyziologii a lékařství oceněni manželé Gerty Cori a Carl Ferdinand Cori, oba narození roku 1896 v Praze. Gerty pocházela z Petrské čtvrti, Carl se narodil na Novém Městě. V Praze oba vystudovali medicínu a v roce 1922 odjeli do Spojených států, kde se společně věnovali výzkumu chemické podstaty a fungování hormonů. Po Marii Sklodowské-Curie a její dceři Ireně byla Gerty Cori v pořadí třetí žena, které se podařilo získat Nobelovu cenu v oblasti exaktních věd.
 

Chemie, literatura a fyzika

Prvním držitelem Nobelovy ceny české národnosti byl Jaroslav Heyrovský (1890–1967), fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie. Cenu za chemii získal roku 1959 a jeho dílo připomíná například Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze. Čtvrtá cena, která zamířila v roce 1986 do rukou básníka Jaroslava Seiferta (1901–1986), byla udělena za literaturu, pátá pak za fyziku. Oceněným se stal fyzik Peter Grünberg (1939–2018), narozený v Plzni. Žil v Německu a Nobelovu cenu získal společně s Francouzem Albertem Fertem v roce 2007 za objev takzvané gigantické magnetorezistence (GMR). Objev je považovaný za průlom v moderních informačních technologiích. Díky němu se dá výrazně zvýšit paměťová kapacita počítačových pevných disků, a paměťová média se díky tomu mohla zmenšit na minimum.

Blízko k získání prestižního ocenění měli také Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Václav Havel, nominovaní na Nobelovu cenu míru, nebo Otto Wichterle: tomu překvapivě vynález kontaktních čoček Nobelovu cenu nepřinesl.

Nobelovy ceny se nedožil ani brněnský rodák George Jiří Schulz (1925–1976), který slavil velký úspěch s objevem atomárních a molekulárních rezonancí a obdržel za něj několik cen. Na Nobelovu cenu sice byl v sedmdesátých letech navržen, ale zemřel na infarkt a už se této pocty nedočkal.
 

Další české stopy v Nobelových cenách

  • Za výzkumy typů lidské krve a určení tří krevních skupin obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner (1868–1943), jehož maminka pocházela z Prostějova. Titul objevitele krevních skupin nese společně s Landsteinerem (1868–1943) i český lékař Jan Janský (1873–1921). Oba se ke stejným výsledkům dělení krevních skupin dobrali téměř ve stejnou dobu, aniž o sobě věděli. Kdyby Janský v roce 1930 ještě žil, patrně by Nobelovu cenu převzali společně.
  • Leopold Růžička (1887–1976), rodák z Vukovaru a chorvatsko-švýcarský chemik, získal v roce 1939 Nobelovu cenu za chemii. Jeho dědeček byl český krejčí, který se roku 1817 vystěhoval z Klatov.
  • Prahy pocházeli předkové Wolfganga Pauliho (1900–1958), švýcarského fyzika a průkopníka kvantové fyziky, držitele Nobelovy ceny za fyziku, a také otec Maxe Perutze (1914–2002), který získal roku 1962 Nobelovu cenu za chemii.
  • Na Domažlicku měl rodinné kořeny Felix Bloch (1905–1983), který v roce 1952 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
  • Také jméno Thomase Czecha (*1947), rodáka z Chicaga a držitele Nobelovy ceny za chemii z roku 1989 prozrazuje české kořeny: jeho český dědeček emigroval do USA na začátku 20. století. České předky – zřejmě z Uherského Hradiště – má i rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek (*1946), která roku 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
  • V roce 2012 získal Nobelovu cenu za chemii Brian Kobilka (*1955), profesor Stanfordovy univerzity s českými kořeny.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
7 věcí, které nevíte… o USA

7 věcí, které nevíte… o USA

Vydejte se s Kudy z nudy objevovat Ameriku a poznat Spojené státy americké! Ameriku jste možná viděli na vlastní oči, přesto je určitě spousta věcí, které o téhle zemi nevíte. Ukážeme vám nejenom kousky Česka v Americe, ale i Ameriku u nás, představíme slavné osobnosti s českými kořeny a oslavíme také Den nezávislosti. A nabídneme vám i hamburger, donuty a další typická americká jídla!

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.

7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Ten den byla v Praze poprvé oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Co této historické události předcházelo a kudy vedly klikaté cesty ke vzniku nové země? Projděte se s Kudy z nudy událostmi, které předcházely vzniku Československa v roce 1918.

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Každý rok na podzim čeká celý svět na ohlášení laureátů Nobelových cen za literaturu. Od roku 1901, kdy se ceny předávaly poprvé, ji získalo už víc než sto spisovatelů. Ještě víc ale je těch, kteří k ocenění měli velmi blízko, ale nakonec jim Nobelova cena proklouzla mezi prsty. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Jakuba Fridu (17. února 1853, Louny – 9. září 1912, Domažlice) známe jako básníka a spisovatele, ale proslavil se také jako překladatel. Jeho dílo obsahující všechny žánry literární tvorby patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Byl také prvním českým autorem, nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu.

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

Myšlenka nestranné pomoci všem vojákům zraněným ve válkách a dalším, kdo ji potřebují, se zrodila v polovině 19. století. Dnes, po více než 160 letech, je Červený kříž mezinárodní humanitární hnutí s 300 tisíci zaměstnanci a 90 miliony dobrovolnými členy ve více než 190 národních pobočkách po celém světě. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s historií i současností mezinárodního i Českého červeného kříže a dalšími zajímavostmi.

Bertha von Suttnerová – první žena, která získala Nobelovu cenu za mír

Bertha von Suttnerová – první žena, která získala Nobelovu cenu za mír

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843, Praha – 21. června 1914, Vídeň), byla radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. V dnešním jazyce by se dala označit za aktivistku: razila odvážný názor, že mír je lepší než válka, a veškeré úsilí věnovala do boje za porozumění mezi národy. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Karel Čapek – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů

Karel Čapek – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843 Praha – 21. června 1914 Vídeň), spisovatelka a pacifistka, první nositelka Nobelovy ceny za mír. Berta Suttnerová byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století.

Příběh živé a mrtvé vody:  v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská

Příběh živé a mrtvé vody: v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská

Smolinci říkávali staří horníci pechstein, kámen smůly. Když na něj narazili při těžbě, bylo jasné, že končí nejenom stříbrná žíla, ale i výdělek. Proklínaný kámen ale na počátku 20. století vrátil Jáchymovu někdejší lesk, a to díky manželům Curieovým, kteří v něm objevili prvek zvaný radium. Projděte se s Kudy z nudy a polskou vědkyní a dvojnásobnou držitelkou Nobelovy ceny Marií Curie-Skłodowskou (1867–1934) po městě a okolí!

Otto Wichterle – světově proslulý český vědec a vynálezce kontaktních čoček

Otto Wichterle – světově proslulý český vědec a vynálezce kontaktních čoček

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Pamětní deska Gerty Coriové v Praze Památky

Pamětní deska Gerty Coriové v Praze

V Petrské ulici se na domě čp 1168 najdete pamětní desku věnovanou nositelce Nobelovy ceny Martě Coriové-Radnitzové.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou Kultura

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou

Pamětní síň Jaroslava Seiferta byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou.

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze Zážitky

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Mendelianum Brno – atraktivní svět genetiky Zážitky

Mendelianum Brno – atraktivní svět genetiky

Vyzkoušejte si jaké to je být vědcem! V Biskupském dvoře v Brně, v původních historických prostorách Hospodářské společnosti, v níž Gregor Johann Mendel přes třicet let aktivně působil, na vás čeká zajímavá interaktivní expozice. Představuje Mendela a jeho dílo v kontextu dnešní genetiky.

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Po stopách Marie Curie do Jáchymova

Po stopách Marie Curie do Jáchymova

Letošní Mezinárodní rok chemie byl vyhlášen i na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii paní Marii Curie-Skłodowské. Pokud se vydáte po stopách jejího bádání po Česku, povede vaše cesta neomylně do Jáchymova v Krušných horách. Právě v jáchymovském smolinci se roku 1898 podařilo manželům Marii a Pierrovi Curieovým v Paříži objevit silně radioaktivní prvek radium. V roce 1910 jej pak Marie Curie-Skłodowská dokázala – společně s poloniem – izolovat z odpadového materiálu jáchymovské továrny na uranové barvy.

Další aktuality

10 unikátních staveb a rekonstrukcí Jože Plečnika

Jože Plečnik (Josip Plečnik, 23. ledna 1872 – 7. ledna 1957), architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu . Mezi další Plečnikovy počiny v Praze patří například kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech., dále nárožní dům v Žatecké ulici na Starém Městě, obora Hvězda, pomník továrníka J. Edlera von Schroll v Broumově nebo hrobka Emila Kratochvíla na lesním hřbitově v Křivoklátě.
15. červen 2025 11:01
Památky, Praha

Věda a historie není nuda: Brutalismus aneb architektura, která budí vášně

Architektonický styl, jehož název vychází z francouzského ‚beton brut‘, výrazu pro surový pohledový beton, zažíval vlnu největší popularity v letech 1954–1970. Vyšel z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera. Do socialistického Československa přinesl hrubý a brutální styl alespoň malý závan svěžího vzduchu ze světa za železnou oponou. Poznejte s Kudy z nudy český brutalismus!
15. červen 2025 9:52
Památky, Praha

Pražské planetárium je opět otevřeno a nabízí zajímavý program pro děti i dospělé

Pražské Planetárium opět otevírá své brány návštěvníkům a nabízí programy pro děti i pro dospělé. Po rozsáhlé rekonstrukci se pražské planetárium stalo nejmodernějším na světě. Vybaveno je revoluční projekční technikou, která umožňuje zhlédnout projekci v dosud nedosažitelné kvalitě. Planetárium Praha tak nabídne širokou škálu zážitků – od licencovaných pořadů až po autorské novinky. Od 14. 6. 2025 bude Planetárium Praha otevřeno ve všední dny od 8:30 do 21:00, v sobotu od 10:30 do 21:00 hodin a. v neděli od 10:30 do 19:30 hodin.
13. červen 2025 12:00
Zážitky, Praha

Přijďte si prohlédnout Archu Bohemicu – novou expozici Botanické zahrady v Troji

Po letech myšlenek, intenzivní práce a příprav, se odborníkům Botanické zahrady hlavního města Prahy v Troji podařilo vybudovat expozici, která se stala archou pro ohrožené a téměř vyhynulé i vyhynulé druhy rostlin České republiky. Přijďte a seznamte se s přelomovou expozicí Archa Bohemica!
13. červen 2025 8:00
Příroda, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (14.6. – 15.6.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Rodinný den na letišti v Mladé Boleslavi, Otevření Planetária Praha po rekonstrukci, Desítka na Desítce – pivní a food festival, Polský den – piknik v zahradách polského velvyslanectví pod Pražským hradem, Berounské hradby 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
13. červen 2025 6:01
Zážitky, Praha

Jindy je neuvidíte: Pražská muzejní noc 2025 zve na bizarní sbírky Univerzity Karlovy

Objevte kouzlo pražských muzeí, která nejsou běžně přístupná v pozdním večerním čase. Letošní 18. Pražská muzejní noc nabídne noční prohlídky opravdu podivuhodných sbírek Univerzity Karlovy. Otevřené bude například Hrdličkovo muzeum, Chlupáčovo muzeum historie Země, Interaktivní tabulka prvků a další expozice a sbírky. Během akademického roku slouží akademickým pracovníkům a studentům Univerzity Karlovy, ale i ostatní odborné veřejnosti. Přijďte se podívat na lidské anomálie, kostru dinosaura, interaktivní tabulku prvků se vzorky skutečných chemických prvků nebo vzácné minerály.
12. červen 2025 16:00
Kultura, Praha

Lorety a loretánské chýše aneb co přinesli andělé do Evropy

Každou celou hodinu se nad Pražským hradem a Hradčanami rozeznívá melodie mariánské písně. Zvonkohra ve věži pražské Lorety rozehrává skladbu, která po staletí lákala poutníky z celých Čech. Stejně okouzlující signál dnes vábí návštěvníky Prahy i milovníky památek a kuriozit. Možná vás naláká na výlety k dalším loretánským kaplím. Vydejte se s Kudy z nudy pátrat po nejkrásnějších loretách v Česku!
12. červen 2025 7:45
Památky, Praha

Masožravky v botanické zahradě v Troji vás přivábí do svých pastí

Botanická zahrada hl. m. Prahy připravila další výstavu v rámci celoročního tématu Vábení. Tentokrát vám představí fascinující svět rostlin, které loví. Masožravky: Smrtící vábení uvidíte od 13. do 29. června 2025 a poznáte různé více i méně známé druhy masožravých rostlin z celého světa. Prostřednictvím panelů a interaktivních prvků se dozvíte mnoho informací o jejich životě. Součástí je i Masožravý food festival, na který jsou všichni milovníci přírody i dobrého jídla zváni o víkendu 21. a 22. června 2025.
10. červen 2025 6:00
Příroda, Praha